fbpx

Les se buduje podobně jako parky.
I on chce diverzitu

#community #ctp #brnoregion

Budovat se dá kde co. Domy. Kancelářské parky. Logistické areály. Jako minimálně stejně důležité se ale v dnešní době ukazuje obnova lesů po kůrovcové kalamitě. A tak si CTP dalo závazek: Co metr čtvereční areálů, to metr čtvereční lesa. Ten nejnovější už se klube kousek od Zlína a další začnou postupně vyrůstat. Je to příležitost v mnoha ohledech.

Na jedné straně seřazení skauti, myslivci a zaměstnanci CTP. Mezi nimi děti, a dokonce i pes. Na druhé straně vykolíkované řádky a nad nimi Tomáš Michálek, který podrobně vysvětluje, co se kam bude vysazovat. Tak nějak to vypadalo v listopadu loňského roku na pasece obklopené stromy nedaleko Zlína, konkrétně na pomezí obcí Karlovice a Chlum.

Ten den tam lidé do řádků zasadili přes tři tisíce listnáčů a jehličnanů.

Ten den začala obnova zatím největšího lesa, který CTP buduje jako součást svého závazku vyrovnávat svoje developerské aktivity těmi zelenými.

 

Tomáš Michálek, který má na starost správu lesů, líčí:

“V minulosti už jsme vysadili 100 tisíc stromů u Mladé Boleslavi, nedávno jsme dokončili veřejný park v Líšni. V Čechách máme mimo to dalších sto hektarů lesa a k tomu právě tady těch 470 u Zlína, které postupně osazujeme.”
 

Se získáním toho zlínského to ale nebylo jen tak – lesy o tak velké výměře se standardně v nabídce realitních serverů moc často neobjevují. U téhle akvizice paradoxně „pomohlo“, že někdejší les z velké části padl za oběť kůrovci. „Když jsme plochu získali, bylo na ní asi 50 hektarů holin, které teď postupně osazujeme. Protože je opravdu velká, počítáme s tím, že na ní budeme pracovat dvakrát ročně, na jaře i na podzim,“ avizuje Michálek, že se za pár týdnů na místo opět vrátí.

Mix, který odolá nepřátelům i měnícímu se klimatu

Mimochodem to on je ten, kdo určuje mix sazenic, které se na místě objeví. Protože v posledních letech kvůli kůrovci zmizela z českých lesů skoro polovina smrkových porostů, sází na diverzitu. „Původně tam rostl hlavně smrk, ale vzhledem k tomu, o jaký vegetační stupeň se jedná, je jasné, že tam není původní. Proto jsme sáhli po kombinaci listnáčů, jedle, modřínu a douglasky a občas přidáme habr, javor, třešeň, hrušeň nebo jabloň. Taková kombinace vyhovuje lokalitě a zároveň by měla zvládnout i změny klimatu do budoucna,“ popisuje Michálek. Při plánování myslel také na to, aby budoucí stromy odolávaly škůdcům a žilo se tady dobře zvěři, protože plochu si jako honitbu pronajímají myslivci.

Zalesňovat se tady bude ještě dva tři roky, k tomu patří pravidelné vyžínání, aby stromky nepohltila divoce rostoucí lesní tráva, a oplocení jako ochrana proti okusování zvěří. „Oplocená plocha ale nesmí být příliš velká, aby tudy mohla zvěř a procházet turisté. Proto jsme vytvořili několik čtyřmetrových koridorů, aby les mohl žít,“ zdůrazňuje Michálek, který myslel na udržitelnost a krajinotvorné prvky v nejrůznější podobách. Už teď přemýšlí nad obnovou zdejších tůní a tím, že se do lesa nainstaluje pár laviček nebo odpočívadel pro místní a turisty.

Podobné postupy bude uplatňovat i v dalších lokalitách, lesy CTP se totiž budou určitě rozšiřovat. Aby firma splnila svůj závazek o „vyrovnání s krajinou“, hledá teď dalších 200 až 300 hektarů lesa.

 

Včely i hmyz

„Na obnově rovnováhy v životním prostředí nám opravdu záleží. Proto stavíme tak, jak stavíme, proto mají například všechny naše budovy environmentální certifikace, proto i do parků ve městech přidáváme další zelené prvky,“ vypočítává Michálek. Do jeho práce tak spadá i plánování vodních ploch, rozmisťování včelích úlů nebo hmyzích domků. Zatímco od toho prvního – včelínů – se v městských areálech pomalu upouští, protože včely tady přece jen nemají tolik potravy, kolik by potřebovaly, nasazování toho druhého naopak roste. Hmyz si totiž vystačí i s menší plochou, díky drobným dřevěným domkům se rychle rozmnožuje a stará se v okolí o zvýšení tolik důležité diverzity.

 

Gallery

Copy link
Powered by Social Snap